FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (FCI)
SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie) Standard FCI č. 99 / 13.02.2002 / (překlad z němčiny)


VÝMARSKÝ OHAŘ (WEIMARANER)


Země původu: Německo.
Datum zveřejnění platného originálního standardu: 27.02.1990
Uplatnění: Všestranný lovecký pracovní pes (ohař).
Klasifikace FCI: skupina 7 ohaři
sekce 1.1 kontinentální ohaři, typ „braque“ s pracovní zkouškou

STRUČNÝ PŘEHLED HISTORICKÉHO VÝVOJE: O vzniku výmarského ohaře hovoří mnoho teorií. Jisté je jen to, že výmarský ohař, který měl tenkrát ještě hodně krve lovčího psa, byl již v první třetině 19. století držen na dvoře zu Weimar. V polovině století, tj. před začátkem našeho čistokrevného chovu, byl chov téměř výhradně v rukou profesionálních myslivců a hajných ve středním Německu, jejichž chov byl založen pouze na výkonu. Jednalo se zejména o oblast v okolí Výmaru a o Durynsko. Jakmile přestal existovat lovčí pes, zkřížili tito chovatelé své psy také se stavěcím psem a na potomcích těchto křížení dále chovali. Plemeno se plánovitě chová a registruje do plemenné knihy zhruba od roku 1890. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století objevila – ačkoli jen ojediněle - také dlouhosrstá varieta. Výmarský ohař se od doby své registrace do plemenné knihy choval jako čistokrevný pes – nedotklo se jej tudíž v podstatě přikřížení cizích plemen, zejména pointrů. Výmarský ohař tak pravděpodobně představuje nejstarší německé plemeno ohařů, které se již zhruba sto let chová na základě čistokrevného chovu.

CELKOVÝ VZHLED: Středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Pracovní pes, s hezkou formou, silný, se silně vyvinutou muskulaturou. Pohlaví psa resp. feny má být jasně vyjádřeno.

DŮLEŽITÉ PROPORCE ? Délka trupu ke kohoutkové výšce – cca. 12 : 11. ? Délkové proporce hlavy: délka od špičky nosu k začátku čela poněkud delší než délka od začátku čela k týlní kosti. ? Hrudní končetiny: Vzdálenost loktů ke středu záprstí a vzdálenost loktů ke kohoutku je zhruba stejná.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA) Mnohostranný, snadno ovladatelný lovecký pes, s vyrovnanou povahou a vášní pro lovecké upotřebení, se systematickým a vytrvalým vyhledáváním, nikoli však nadmíru temperamentní. Čich pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a kořistnický; též ostražitý, ne však agresivní. Spolehlivý ve vystavování a při práci ve vodě. Pozoruhodná tendence k práci po střelbě.
HLAVA
MOZKOVNA
Lebka: V souladu k výšce těla a obličejové části hlavy. U psa je širší než u feny, u obou pohlaví však poměr šířky mozkovny k celkové délce hlavy vykazuje dobrou proporci. Ve středu čela prohlubeň. Týl lehce až mírně vystupuje. Za očima dobře viditelná lícní kost. Stop: Stop velmi nevýrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba: Velká, vystupující nad spodní čelist. Tmavá masová barva, směrem dozadu postupně přechází v šedou. Morda: Dlouhá a zejména u psů silná; z profilu působí téměř hranatě. Oblast mordy a trháků je zhruba stejně silná. Nosní hřbet rovný, často poněkud klenutý, nikdy není prohnutý směrem dolů. Pysky: Mírně převislé, stejná masová barva jako dásně. Malá vráska na tlamě. Čelisti / zuby: Silné čelisti. Chrup úplný, pravidelný a silný. Řezáky se otírají o sebe (nůžkový skus). Líce: Svalnaté a výrazně vyjádřené. „Suchá hlava“. Oči: Jantarová barva, tmavá až světlá; oči mají inteligentní výraz. Ve štěněcím věku blankytně modré. Oči jsou kulaté, téměř nejsou postavené šikmo. Víčka dobře přiléhají. Uši: Široké a poměrně dlouhé, dosahují zhruba ke koutkům tlamy. Vysoko a úzko nasazené, v dolní části zaoblené do mírné špičky. Ve střehu lehce stočené dopředu, zvrásněné.
KRK
Nesený a působící ušlechtile, horní linie z profilu prohnutá. Svalnatý, téměř kulatý, ne příliš krátký, suchý. K ramenům zesiluje a ladně přechází do hřbetní linie i do hrudníku.
TRUP
Horní linie z profilu: Od prohnuté krční linie ladně přechází přes dobře vyjádřený kohoutek do relativně dlouhého pevného hřbetu. Kohoutek Dobře vyjádřený. Hřbet Pevný a svalnatý, není spáditý. Zadní část hřbetu není přestavěná. Poněkud delší hřbet není vadou, nebo? je pro plemeno typický. Záď Pánev je dlouhá a mírně šikmo postavená. Hrudník Silný, ale ne nadměrně široký; s dostatečnou hloubkou, dosahující téměř k loktům, a s dostatečnou délkou. Dobře klenutý, aniž by působil sudovitě, s dlouhými žebry, předhrudí dobře vyjádřené. Spodní linie z profilu Lehce stoupající, břicho však není vtažené. Ocas Nasazení ocasu se nachází poněkud hlouběji pod hřbetní linií, než je tomu u jiných srovnatelných plemen. Ocas je silný a dobře osrstěný. V klidu visí dolů, ve střehu a při práci je nesen vodorovně nebo také i výše.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Všeobecná charakteristika - nohy jsou „vysoké“, šlachovité, rovné a souběžné, nejsou však zeširoka postavené. Ramena: Dlouhá a šikmá. Dobře přiléhající. Silně osvalená. Dobré úhlení lopatky a nad-loketního kloubu. Nadloktí: Šikmo postavené, dostatečně dlouhé a silné. Lokty: Volné a rovně položené. Nejsou vbočené dovnitř, ani vybočené směrem ven. Předloktí: Dlouhé, rovně stavěné. Zápěstní kloub: Silný, pevný. Záprstí: Šlachovité, mírně šikmo postavené. Přední tlapy: Silné, postavené rovně ke středu těla. Prsty přiléhají k sobě a jsou klenuté. Pro plemeno jsou typické delší prostřední prsty, proto nejsou vadou. Drápy jsou světle až tmavě šedé. Polštářky dobře pigmentované, pevné. PÁNEVNÍ KONČETINY Všeobecná charakteristika: Nohy jsou „vysoké“, šlachovité resp. dobře osvalené. Jsou postavené souběžně, nejsou vbočené ani vybočené. Stehno: Dostatečně dlouhé, silné a dobře osvalené. Kolenní kloub: Silný a pevný. Bérec: Dlouhý, šlachy zřetelně vystupují. Hlezno: Silné a pevné. Nárt: Šlachovitý, postavený téměř svisle. Zadní tlapy: Silné, kompaktní, bez paspárků. V ostatním stejné jako přední tlapy.
CHŮZE / POHYB
Pohyb je při všech druzích chodu prostorný a plynulý. Pánevní i hrudní končetiny jsou stavěné souběžně. Cvalový skok je dlouhý a plochý. Hřbet zůstává v klusu rovný. Mimochod je nežádoucí.
KŮŽE
Silná. Dobře, avšak nikoli příliš těsně přiléhající. OSRSTĚNÍ SRST Krátkosrstí: Krátká (avšak delší a hustější než u většiny srovnatelných plemen), silná, velmi hustá, hladce přiléhající krycí srst. Bez podsady anebo s nepatrným množstvím podsady. Dlouhosrstí: Měkká, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez. Hladká nebo mírně zvlněná. Srst v místě nasazení uší dlouze přerůstá. Na špičkách uší je přípustná sametová srst. Délka srsti na bocích 3 – 5 cm, na spodní straně krku, na předhrudí a na břiše většinou poněkud delší. Dobré osrstění zadní strany hrudních končetin, jakož i kalhoty na pánevních končetinách, směrem dolů však kratší. Ocas s pěknou vlajkou. Osrstění mezi prsty. Osrstění hlavy je kratší. U psů smíšeného původu se příležitostně vyskytuje kratší tvrdé osrstění („stockhaar“) se středně dlouhou, hustou a dobře přiléhající krycí srstí, hustou podsadou a středně vyvinutým osrstěním zadní části hrudních končetin a kalhot.
BARVA
Stříbrná, srnčí nebo myší še?, jakož i přechody mezi těmito barevnými odstíny. Hlava a uši jsou většinou mírně světlejší. Bílé znaky jsou přípustné pouze v nepatrné míře na hrudi a na prstech. Příležitostně se středem hřbetu táhne více či méně výrazný tmavý „úhoří pruh“. Psi s vysloveně červenožlutým „pálením“ smějí dostat nejvýše známku „Dobrý“. Hnědé pálení je závažnou vadou.
VELIKOST A HMOTNOST
Kohoutková výška: Psi: 59 až 70 cm (ideální velikost: 62 – 67 cm) Feny: 57 až 65 cm (ideální velikost: 59 – 63 cm) Hmotnost: Psi: cca. 30 až 40 kg Feny: cca. 25 až 35 kg VADY Každá odchylka od výše uvedených vlastností musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
ZÁVAŽNÉ VADY
- Výrazné odchylky v typu.
- Netypičnost vzhledem k pohlaví.
- Hrubé odchylky ve velikosti a proporcích.
Obličejová část hlavy: Hrubé odchylky, např. příliš silné pysky, krátká nebo špičatá morda. Čelisti a chrup: Chybění více než dvou PM1 nebo M3. Oči: Lehké, především lehké a jednostranné chyby očních víček. Uši: Vysloveně krátké nebo dlouhé, nestočené. Hřbet: Výrazný propadlý nebo kapří hřbet. Přestavěný hřbet. Hrudník, břicho: Sudovitý hrudník, nedostatečná hloubka nebo délka hrudníku. Vtažené břicho.
- Hrubé anomálie v postavení končetin, např. nedostatečné úhlení, vybočené lokty, otevřené tlapy.
- Volná kůže na krku (lalok). Velké odchylky ve tvaru těla a osvalení.
- Silně vyjádřený sudovitý nebo kravský postoj.
- Špatný chod v jednotlivých druzích pohybu, také nedostatečný posun – mimochod.
- Hrubé nedostatky, např. velmi jemná nebo velmi hrubá kůže.
- Přechody mezi variantami srsti stanovenými standardem.
- Chybějící osrstění na břiše a uších (kožené uši). Vlnitá srst na velké části těla
u krátkosrsté variety. Vysloveně kudrnaté nebo přiléhavé osrstění u dlouhosrsté variety.
- Odchylky od odstínů šedi, jako např. nažloutlá nebo nahnědlá barva. Hnědé pálení.
- Značné odchylky ve velikosti nebo v hmotnosti (např. více než 2 cm v kohoutkové výšce).
- Ostatní hrubé nedostatky.
- Mírné nedostatky v povaze.

VYLUČUJÍCÍ VADY
- Absolutně netypický, především těžkopádný nebo tělesně slabý.
- Absolutně nevyrovnané proporce.
- Absolutně netypický, např. hlava připomínající buldoka.
Obličejová část hlavy: Absolutně netypická, např. prohnutý nosní hřbet.
Čelisti a chrup: Předkus, podkus, chybění dalších zubů.
Oči: Entropium, ektropium.
Uši: Absolutně netypické, např. odstávající.
- Vysloveně silný lalok.
Hřbet: Silně propadlý nebo kapří hřbet; silně přestavěný hřbet.
Hrudník, břicho: Vysloveně sudovitý nebo deformovaný hrudník.
- Rachitické nebo deformované nohy.
- Chronická ochablost.
- Nedostatky, které vysloveně brání pohybu v jednotlivých druzích chůze.
- Deformace a vady kůže.
- Částečně nebo úplně bez srsti.
- Jiná barva než šedá. Rozsáhlé hnědé pálení. Bílé znaky na jiných částech těla než na hrudi a tlapách.
- Vysloveně nadměrná nebo nedostačující výška.
- Ostatní deformace. Nemoci, které je nutno považovat za dědičné, např. epilepsie.
- Nedostatky v povaze, např. plachost nebo bázlivost.

Výše uvedený přehled vad nemůže přirozeně obsáhnout všechny vyskytující se vady a proto je nutno jej považovat za soupis příkladů vad.
Poznámka: Psi musejí vykazovat dvě zřetelně normálně vyvinutá varlata, zcela sestouplá v šourku.